faktický

Tchèque

Étymologie

Dérivé de fakt, avec le suffixe -cký.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	faktický		faktická	faktické
	vocatif	faktický		faktická	faktické
	accusatif	faktického	faktický	faktickou	faktické
	génitif	faktického		faktické	faktického
	locatif	faktickém		faktické	faktickém
	datif	faktickému		faktické	faktickému
	instrumental	faktickým		faktickou	faktickým
pluriel	nominatif	faktičtí	faktické		faktická
	vocatif	faktičtí	faktické		faktická
	accusatif	faktické			faktická
	génitif	faktických
	locatif	faktických
	datif	faktickým
	instrumental	faktickými

faktický \ˈfaktɪt͡skiː\ masculin

1. Factuel.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)