drahocenný

Tchèque

Étymologie

Composé de drahý (« cher ») et de cenný (« précieux »), apparenté au polonais drogocenny, au russe драгоценный, dragocennyï, à l’ukrainien дорогоцінний, dorohocinnyi.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	drahocenný		drahocenná	drahocenné
	vocatif	drahocenný		drahocenná	drahocenné
	accusatif	drahocenného	drahocenný	drahocennou	drahocenné
	génitif	drahocenného		drahocenné	drahocenného
	locatif	drahocenném		drahocenné	drahocenném
	datif	drahocennému		drahocenné	drahocennému
	instrumental	drahocenným		drahocennou	drahocenným
pluriel	nominatif	drahocenní	drahocenné		drahocenná
	vocatif	drahocenní	drahocenné		drahocenná
	accusatif	drahocenné			drahocenná
	génitif	drahocenných
	locatif	drahocenných
	datif	drahocenným
	instrumental	drahocennými

drahocenný \draɦɔt͡sɛniː\ (comparatif : drahocennější, superlatif : nejdrahocennější)

1. Précieux.
   • Doufáme, že nikdo neopomine tuto knížku jakožto starobylý a drahocenný pozůstatek staré literatury české sobě opatřiti, kterážto za velmi levnou cenu (tuším 24 kr. stř.) se prodává. — (Karel Havlíček Borovský, Články z Národních novin, 1849)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Antonymes

• bezcenný

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage