dezolátní

Tchèque

Du latin desolatus (« désolé, déserté ») avec le suffixe adjectival -ní.

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
nombre	cas \ genre	animé	inanimé	féminin	neutre
singulier	nominatif	dezolátní
	vocatif	dezolátní
	accusatif	dezolátního	dezolátní
	génitif	dezolátního		dezolátní	dezolátního
	locatif	dezolátním		dezolátní	dezolátním
	datif	dezolátnímu		dezolátní	dezolátnímu
	instrumental	dezolátním		dezolátní	dezolátním
pluriel	nominatif	dezolátní
	vocatif	dezolátní
	accusatif	dezolátní
	génitif	dezolátních
	locatif	dezolátních
	datif	dezolátním
	instrumental	dezolátními

dezolátní \ˈdɛzolaːtɲiː\ (comparatif : dezolátnější, superlatif : nejdezolátnější)

Désolé, désespéré.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Délabré.
- Památkáři dnes poprvé nahlédli do nitra sousoší Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Odborníkům v průzkumu vnitřku bezmála sto let staré památky pomáhají i snímky pořízené unikátní minikamerou. Ta odhalila dezolátní stav sochy. — (iDnes.cz)
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)