destrukce
Étymologie
[modifier le wikicode]- Du latin destructio.
Nom commun
[modifier le wikicode]| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | destrukce | destrukce |
| Génitif | destrukce | destrukcí |
| Datif | destrukci | destrukcím |
| Accusatif | destrukci | destrukce |
| Vocatif | destrukce | destrukce |
| Locatif | destrukci | destrukcích |
| Instrumental | destrukcí | destrukcemi |
destrukce \Prononciation ?\ féminin
- Destruction.
Češi ctí své prezidenty. Dokonce i ty, kteří nectí své občany. Disident a duchovní Václav Malý byl zaskočen mírou kritiky, která se na něj snesla, když si v roce 1989 dovolil na Letenské pláni zvolat: Podívej se, Gusto, jak je tady husto. A to byl Gustáv Husák jednou z nejodpudivějších postav našich dějin, protože mimo jiné řídil likvidaci svobod, zavírání lidí do vězení, destrukci kulturního dědictví.
— (« Volba prezidenta », dans Respekt, 6 janvier 2018)
Synonymes
[modifier le wikicode]Dérivés
[modifier le wikicode]Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage