důstojný

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave ancien participe passé de *dostati (« mériter ») → voir do-, stejný, stát et dostat.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	důstojný		důstojná	důstojné
	vocatif	důstojný		důstojná	důstojné
	accusatif	důstojného	důstojný	důstojnou	důstojné
	génitif	důstojného		důstojné	důstojného
	locatif	důstojném		důstojné	důstojném
	datif	důstojnému		důstojné	důstojnému
	instrumental	důstojným		důstojnou	důstojným
pluriel	nominatif	důstojní	důstojné		důstojná
	vocatif	důstojní	důstojné		důstojná
	accusatif	důstojné			důstojná
	génitif	důstojných
	locatif	důstojných
	datif	důstojným
	instrumental	důstojnými

důstojný masculin

1. Digne.
   • Chceme být jejich důstojnými pokračovateli.

     Nous voulons en être les dignes représentants.

Apparentés étymologiques

• důstojník, officier
• důstojnost, dignité

Références

• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage