důmyslný

Tchèque

Étymologie

Dérivé de důmysl, avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	důmyslný		důmyslná	důmyslné
	vocatif	důmyslný		důmyslná	důmyslné
	accusatif	důmyslného	důmyslný	důmyslnou	důmyslné
	génitif	důmyslného		důmyslné	důmyslného
	locatif	důmyslném		důmyslné	důmyslném
	datif	důmyslnému		důmyslné	důmyslnému
	instrumental	důmyslným		důmyslnou	důmyslným
pluriel	nominatif	důmyslní	důmyslné		důmyslná
	vocatif	důmyslní	důmyslné		důmyslná
	accusatif	důmyslné			důmyslná
	génitif	důmyslných
	locatif	důmyslných
	datif	důmyslným
	instrumental	důmyslnými

důmyslný \ˈduːmɪsl̩niː\ (comparatif : důmyslnější, superlatif : nejdůmyslnější)

1. Inventé, inventif, bien trouvé.
   • důmyslný člověk, personne inventive, pleine de ressources.

Synonymes

• důvtipný

Dérivés

• důmyslně

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage