dějepisectví

Tchèque

Étymologie

Dérivé de dějepisec (« historiographe »), avec le suffixe -ství.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	dějepisectví	dějepisectví
Génitif	dějepisectví	dějepisectví
Datif	dějepisectví	dějepisectvím
Accusatif	dějepisectví	dějepisectví
Vocatif	dějepisectví	dějepisectví
Locatif	dějepisectví	dějepisectvích
Instrumental	dějepisectvím	dějepisectvími

dějepisectví \Prononciation ?\ neutre

1. Historiographie, art de l’historiographe.
   • Kniha se zabývá vývojem stranické historiografie mezi lety 1950-1970 v kontextu proměn československého komunismu. Stranické dějepisectví vzniklo na počátku padesátých let jako zvláštní historiografický projekt fungující v rámci aparátu komunistické strany, jehož úkolem bylo zpracovávat minulost KSČ a dělnického hnutí. — (Angažované dějepisectví)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• dějepis
• historiografie

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage