Aller au contenu

dějepisecký

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Dérivé de dějepisec, avec le suffixe -ský.
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

dějepisecký dějepisecká dějepisecké
vocatif

dějepisecký dějepisecká dějepisecké
accusatif

dějepiseckého dějepisecký dějepiseckou dějepisecké
génitif

dějepiseckého dějepisecké dějepiseckého
locatif

dějepiseckém dějepisecké dějepiseckém
datif

dějepiseckému dějepisecké dějepiseckému
instrumental

dějepiseckým dějepiseckou dějepiseckým
pluriel nominatif

dějepisečtí dějepisecké dějepisecká
vocatif

dějepisečtí dějepisecké dějepisecká
accusatif

dějepisecké dějepisecká
génitif

dějepiseckých
locatif

dějepiseckých
datif

dějepiseckým
instrumental

dějepiseckými

dějepisecký \Prononciation ?\

  1. Historiographique.
    • Dějepisecká tvorba sice narážela na finanční problémy i na překážky kladené státem (například cenzura), přesto se však v českých zemích podařilo založit několik institucí, na nichž se mohla historiografie rozvíjet. — (Česká obrozenecká historiografie sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) )
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)