blahopřejný

Tchèque

Étymologie

De blahopřát (« féliciter »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	blahopřejný		blahopřejná	blahopřejné
	vocatif	blahopřejný		blahopřejná	blahopřejné
	accusatif	blahopřejného	blahopřejný	blahopřejnou	blahopřejné
	génitif	blahopřejného		blahopřejné	blahopřejného
	locatif	blahopřejném		blahopřejné	blahopřejném
	datif	blahopřejnému		blahopřejné	blahopřejnému
	instrumental	blahopřejným		blahopřejnou	blahopřejným
pluriel	nominatif	blahopřejní	blahopřejné		blahopřejná
	vocatif	blahopřejní	blahopřejné		blahopřejná
	accusatif	blahopřejné			blahopřejná
	génitif	blahopřejných
	locatif	blahopřejných
	datif	blahopřejným
	instrumental	blahopřejnými

blahopřejný \Prononciation ?\

1. Qui félicite.
   • blahopřejný telegram.

     télégramme de félicitations.

Apparentés étymologiques

• blahopřání

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage