blahý
Apparence
: błahy
Étymologie
[modifier le wikicode]Adjectif
[modifier le wikicode]nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | blahý | blahá | blahé | |
vocatif | blahý | blahá | blahé | ||
accusatif | blahého | blahý | blahou | blahé | |
génitif | blahého | blahé | blahého | ||
locatif | blahém | blahé | blahém | ||
datif | blahému | blahé | blahému | ||
instrumental | blahým | blahou | blahým | ||
pluriel | nominatif | blazí | blahé | blahá | |
vocatif | blazí | blahé | blahá | ||
accusatif | blahé | blahá | |||
génitif | blahých | ||||
locatif | blahých | ||||
datif | blahým | ||||
instrumental | blahými |
blahý \blaɦiː\ (comparatif : blažší, superlatif : nejblažší)
- Bienheureux.
Mít blahý život.
- Mener une vie heureuse.
Synonymes
[modifier le wikicode]Antonymes
[modifier le wikicode]Dérivés
[modifier le wikicode]- bláha (« bonheur, fada »)
- blaho (« bonheur, bien-être »)
- blahobyt (« bien-être »)
- blahobytný (« bienheureux »)
- blahodárný
- blahopřát (« féliciter, souhaiter du bonheur »)
- blahopřání (« félicitation, souhait »)
- blahopřejný (« qui souhaite du bonjeur »)
- blahořečit (« bénir »)
- blahořečení (« bénédiction »)
- blahořečený (« béni »)
- blahosklonný (« bienveillant »)
- blahosklonně (« bienveillamment »)
- blahosklonnost (« bienveillance »)
- Blahoslav
- blahoslavit
- blahovůle (« bon vouloir »)
- blahovolný (« bienveillant »)
- blaze
- blažit (« bénir »)
Voir aussi
[modifier le wikicode]- blázen (« fou »)
Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001