Aller au contenu

Conjugaison:tchèque/věnčit

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Personne Présent Passé Futur Conditionnel Impératif
věnčím věnčil jsem masculin
věnčila jsem féminin
budu věnčit věnčil bych masculin
věnčila bych féminin
ty věnčíš věnčil jsi masculin
věnčils (Familier) masculin
věnčila jsi féminin
budeš věnčit věnčil bys masculin
věnčila bys féminin
věnč
on
ona
ono
věnčí věnčil masculin
věnčila féminin
věnčilo neutre
bude věnčit věnčil by masculin
věnčila by féminin masculin
věnčilo by neutre
my věnčíme věnčili jsme masculin
věnčily jsme féminin
budeme věnčit věnčili bychom masculin
věnčily bychom féminin
věnčme
vy věnčíte věnčili jste masculin
věnčily jste féminin
budete věnčit věnčili byste masculin
věnčily byste féminin
věnčte
oni
ony
ony
věnčí věnčili masculin
věnčily féminin
věnčila neutre
budou věnčit věnčili by masculin
věnčily by féminin
věnčila by neutre