žežulka

Tchèque

Étymologie

Dérivé de žežhule (« coucou »), avec le suffixe -ka, apparenté au polonais gżegżołka, zazulka, zazula, au biélorusse зязюля, zjazjulja, au lituanien gegužė, gegutė.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	žežulka	žežulky
Génitif	žežulky	žežulek
Datif	žežulce	žežulkám
Accusatif	žežulku	žežulky
Vocatif	žežulko	žežulky
Locatif	žežulce	žežulkách
Instrumental	žežulkou	žežulkami

žežulka \ʒɛʒulka\ féminin

(Ornithologie) Coucou.
- Pod bukem v zeleném boru
  pláče Maryška ze dvoru,
  žalem chce jí srdce pukat;
  vtom žežulka počne kukat.
  Kuku, kuku, kuku!
  Zní vesele s buku. — (Božena Němcová, Žežulka)
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

kukačka