šťouchaný

Tchèque

Étymologie

De šťouchat (« heurter, pousser »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	šťouchaný		šťouchaná	šťouchané
	vocatif	šťouchaný		šťouchaná	šťouchané
	accusatif	šťouchaného	šťouchaný	šťouchanou	šťouchané
	génitif	šťouchaného		šťouchané	šťouchaného
	locatif	šťouchaném		šťouchané	šťouchaném
	datif	šťouchanému		šťouchané	šťouchanému
	instrumental	šťouchaným		šťouchanou	šťouchaným
pluriel	nominatif	šťouchaní	šťouchané		šťouchaná
	vocatif	šťouchaní	šťouchané		šťouchaná
	accusatif	šťouchané			šťouchaná
	génitif	šťouchaných
	locatif	šťouchaných
	datif	šťouchaným
	instrumental	šťouchanými

šťouchaný \ˈʃcou̯xaniː\

1. Écrasé, réduit en purée.
   • šťouchané brambory.

     un écrasé de pommes de terre.

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage