římský

Voir aussi : římsky, rímsky

Tchèque

Étymologie

Dérivé de Řím, avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	římský		římská	římské
	vocatif	římský		římská	římské
	accusatif	římského	římský	římskou	římské
	génitif	římského		římské	římského
	locatif	římském		římské	římském
	datif	římskému		římské	římskému
	instrumental	římským		římskou	římským
pluriel	nominatif	římští	římské		římská
	vocatif	římští	římské		římská
	accusatif	římské			římská
	génitif	římských
	locatif	římských
	datif	římským
	instrumental	římskými

římský \r̝iːmskiː\

1. Romain.
   • Karel IV.,český král a římský císař, večeří na Pražském hradě se svými nejbližšími.

     Charles IV, roi tchèque et empereur romain, dîne au château de Prague avec ses plus proches parents.

Dérivés

• římskokatolický

Prononciation

• r̝iːmskiː : écouter « římský [Prononciation ?] »