činovník
: činovnik
Étymologie
[modifier le wikicode]Nom commun
[modifier le wikicode]| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | činovník | činovníci |
| Génitif | činovníka | činovníků |
| Datif | činovníku ou činovníkovi |
činovníkům |
| Accusatif | činovníka | činovníky |
| Vocatif | činovníku | činovníci |
| Locatif | činovníku ou činovníkovi |
činovnících |
| Instrumental | činovníkem | činovníky |
činovník \Prononciation ?\ masculin animé
- (Histoire) Fonctionnaire dans la Russie tsariste.
Jeden jed, jedno zlé na světě jsou činovníci (úředníci) ruští.
— (Karel Havlíček Borovský, Obrazy z Rus)- Le seul poison, le seul mal, en ce monde, sont les fonctionnaires russes.
- Officier, personne qui remplit un office, une fonction.
Kdo v téže době byl činovníkem nebo velitelem v organisacích Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) nebo Sudetendeutsche Partei (SdP) nebo Vlajka, Hlinkova nebo Svatoplukova Garda, nebo v jiných fašistických organisacích podobné povahy, trestá se, nedopustil-li se činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let.
— (Dekret o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů)
- (Sport) Arbitre au hockey.
Synonymes
[modifier le wikicode]- (Fonctionnaire) úředník, funkcionář
- (Arbitre) rozhodčí
Voir aussi
[modifier le wikicode]- činovník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
